Můžeš se na úvod krátce představit a říct, čemu se dnes věnuješ?

Věnuji se navrhování zahrad a tomu, aby se v nich lidé cítili opravdu dobře. Navrhuji nové zahrady, ale pomáhám i tam, kde už zahrada existuje a majitelé mají pocit, že nefunguje tak, jak by si přáli. Často vědí, že ji nevyužívají naplno, ale sami nedokážou pojmenovat proč.

Na začátku každé spolupráce je pro mě nejdůležitější poznat, jak lidé žijí a co od své zahrady očekávají. Každý tráví volný čas jinak, raduje se z jiných věcí – a právě to by se mělo do návrhu zahrady promítnout. Díky tomu pak vznikne místo, které má smysl a opravdu slouží svým majitelům.

Jak ses dostala k navrhování zahrad?

Jednou mě napadlo, že bych svou vášeň mohla proměnit v práci. V tu chvíli se mi změnil život – dostal nový směr i smysl. Začala jsem intenzivně studovat a rovnou se do toho pustila naplno.

Pamatuješ si moment, kdy sis řekla: „Tohle je ono, tohle chci dělat“?

Ano. Bylo to vlastně úplně obyčejné. Ležela jsem večer v posteli, nebyla jsem zrovna spokojená ve své tehdejší práci a najednou mě napadlo: Co kdybych navrhovala zahrady?

Nebyl za tím žádný velký plán, ale od té chvíle se věci začaly překvapivě rychle skládat dohromady. Začala jsem studovat, sbírat zkušenosti a z jedné myšlenky se postupně stala moje profese.

Jak dlouho se navrhování zahrad věnuješ?

Navrhování zahrad se věnuji čtvrtým rokem. Za tu dobu jsem navrhla zahrady různých velikostí – od menších městských zahrad až po rozsáhlejší pozemky ve svažitém terénu. Každý projekt je jiný a právě ta rozmanitost mě na této práci stále baví.

Co tě na této práci nejvíc naplňuje?

Čas strávený venku, v přírodě a na zahradě považuji za jednu z nejkvalitnějších forem odpočinku. Myslím si, že by měl být součástí každého dne, protože prospívá tělu i psychice.

Největší radost mám z toho, když se podaří navrhnout zahradu tak, aby přirozeně lákala děti i dospělé, aby si v ní každý našel své místo a těšil se z ní každý den.

Byl některý projekt obzvlášť náročný a zároveň tě profesně posunul?

Obecně bývají nejnáročnější projekty ty, kde je potřeba pracovat s výraznými terénními úpravami. V našem údolí je to ale poměrně běžné. Jsou s tím sice spojené vyšší investice, na druhou stranu mají zahrady ve svahu jedinečný charakter a neopakovatelnou atmosféru.

Na který projekt vzpomínáš nejraději

Velkou radost mi udělala revitalizace malé zahrady v Černošicích. Majitelka potřebovala na poměrně malém prostoru vytvořit více míst pro setkávání své velké rodiny.

Vznikla malá čajovna, altán a z původně krytého bazénu jsme vypustili vodu a proměnili ho v dětskou hernu se stolním fotbálkem. To se bazénům opravdu nestává každý den.

Kdybys mohla navrhnout svou vysněnou zahradu bez jakýchkoliv omezení, jak by vypadala?

To je krásná otázka, i když vlastně docela těžká. Právě různé limity často dávají návrhu jeho finální podobu.

Jsem si ale jistá, že v mé vysněné zahradě by nechyběla voda – ideálně velké přírodní jezero s dřevěným molem a saunou. Bylo by tam spoustu malin a dalších jedlých plodů, velký anglický skleník s krbem i altán určený na cvičení a meditaci. A samozřejmě množství trvalek. Každé ráno bych si z nich mohla natrhat čerstvou kytici do vázy.

Co lidé při zakládání zahrady nejčastěji podceňují?

Nejčastěji chybí celková koncepce. Lidé jsou nadšení, chtějí už konečně začít, a tak zahradu budují postupně podle toho, co se jim zrovna líbí nebo na co mají čas. U starších zahrad se zase nové prvky často přidávají tam, kde zrovna zbývá místo, aby se nemuselo zasahovat do těch stávajících.

Výsledkem ale bývá zahrada, která po několika letech nepůsobí jako jeden celek. A to je na mnoha zahradách dobře vidět.

Proto doporučuji nejdříve promyslet celkový koncept a podle něj umístit hlavní prvky – stromy, živé ploty nebo zahradní stavby. Trvalky nebo menší rostliny můžete časem přesadit, ale u stromů nebo pergoly je to mnohem složitější.

Často také vídám trvalkové záhony, kde je od každého druhu vysazená jen jedna rostlina. Přitom právě opakování jednotlivých druhů ve skupinách vytváří harmonii a dává záhonu sílu.

Co by sis ve své kariéře chtěla nejvíc splnit?

Přála bych si, aby za mnou zůstalo co nejvíce zahrad, ve kterých se lidem opravdu dobře žije. Takových, které nejsou jen krásné na pohled, ale staly se přirozenou součástí každodenního života jejich majitelů.

Láká mě ale také veřejný prostor. Věřím, že kvalitně navržené prostředí ovlivňuje nejen to, jak se v něm lidé cítí, ale i to, jak se k sobě navzájem chovají. Proto mě baví sledovat projekty, které mění města a obce k lepšímu.